Hiking: natu(re)connect, 2. fáze ČR

21. 8. – 29. 8. 2026 – 2. fáze Vrchlabí

Erasmus+ pod širým nebem ve Vrchlabí

Ve dnech 21. až 29. srpna 2026 se Vrchlabí a malebné prostředí Krkonoš staly dějištěm mezinárodního setkání mladých lidí v rámci druhé fáze projektu „Hiking: natu(re)connect“. Celkem 32 účastníků a 8 členů líderského týmu (6 lídrů a 2 facilitátoři) z Polska, Španělska a České republiky strávilo týden plný zážitků, které propojily neformální vzdělávání, ochranu přírody, rozvoj klíčových kompetencí a mezinárodní spolupráci.

Mezinárodní rozměr a demografie projektu​

Projektu se zúčastnila pestrá skupina 30 mladých lidí a vedoucích ze tří evropských zemí (Polska, Španělska a České republiky). Hlavním cílem bylo vytvořit bezpečný prostor pro mezikulturní dialog, boření stereotypů a sdílení dobré praxe. Různorodost skupin obohatila každodenní aktivity o pohledy z různých kultur – od tradičního španělského, polského a českého večera plného vaření a tance až po společné řešení krizových situací v terénu.

Od simulačních her po reálnou divočinu​

Program stavěl na základech zážitkové pedagogiky a neformálního vzdělávání:

  • Hned v úvodu účastníci prošli simulační hrou „Výstup na Mount Everest“, kde v rolích lídrů, šerpů a klientů trénovali strategické plánování, krizový management a efektivní komunikaci pod tlakem. Vzdělávací bloky se věnovaly také hlubšímu pochopení rozdílů mezi formálním, neformálním a informálním učením (např. formou tvůrčích workshopů s origami či antistresovými balónky).

  • Fyzická výzva v podobě náročných horských túr byla provázena praktickým vzděláváním. Účastníci se přímo v terénu seznamovali s pravidly chování v chráněné krajinné oblasti (KRNAP), základy orientace pomocí map a resiliencí v přírodě. Nedílnou součástí byly i základy první pomoci a bezpečné chování v krizových situacích.

  • Během návštěvy Vrchlabí plnily mezinárodní tvořivé týmy úkoly v ulicích města (rozhovory, mapování místního prostředí). Své zážitky a výstupy z projektu navíc zpracovali do moderní digitální podoby – vytvořili pixelovou digitální stopu projektu v aplikacích Wplace a Action Bound, čímž propojili tradiční turistiku s moderními technologiemi.

Projekt nebyl jen o nachozených kilometrech a fyzické zdatnosti, ale především o vnitřním posunu každého účastníka. Každodenní večerní i ranní reflexe (včetně práce se 4 živly – ohněm, vodou, vzduchem a zemí) poskytly mladým lidem prostor pro sebehodnocení, sdílení emocí a poskytování zpětné vazby.

Účastníci programu Erasmus+ prokázali a rozvinuli:

  1. Klíčové kompetence a jazykové dovednosti: Každodenní komunikace v cizím jazyce, vedení týmu a prezentace výsledků práce.
  2. Občanské kompetence a environmentální povědomí: Zodpovědný přístup k přírodě, porozumění ekologii Krkonoš a udržitelnému turismu.
  3. Sebepoznání a osobní růst: Posílení sebedůvěry, zvládání fyzické i psychické zátěže a schopnost fungovat v multikulturním kolektivu.

 

Závěrečný ceremoniál spojený s předáváním mezinárodních certifikátů Youthpass byl pomyslnou třešničkou úspěšného projektu, který v účastnících zanechal nejen hluboké vzpomínky a nové mezinárodní přátelství, ale také cenné dovednosti pro jejich budoucí osobní i pracovní život.

Sleduj nás na Instagramu

CELÁ FOTOGALERIE

Foto zdroj: Kryštof Hrubý

Instagram

Reference účastníků

V první fázi jsme se teprve poznávali, ale ve druhé fázi to bylo opravdu úžasné. Vytvořili jsme si něco jako rodinu. Spoléhám na každého člena skupiny a moc jsem si to užila. Všechny výlety byly úžasné, lektory jsou ti nejlepší, jaké jsem kdy měla, a naučila jsem se spoustu nových věcí. Jsem si na 100 % jistá, že kdybych mohla, do tohoto projektu bych se zapojila znovu.
Mohla jsme si procvičit angličtinu a sociální dovednosti, které jsou teď, jak vidím, lepší.
Zkusila jsem poprvé být tak moc mimo svou komfortní zónu a moc mi to pomohlo. Někdy, když se trochu víc tlačíte přes vlastní limity, můžete s větším úsilím objevit něco nového a velmi krásného.
Zlepšila jsem své řečnické dovednosti a mluvení v angličtině – zkoušela jsem mluvit častěji, i když si nejsem jistá, zda říkám vše správně, a zbavila jsem se strachu z mluvení před cizími lidmi.
Uvědomil/a jsem si, že 25 km v horách není tak děsivých, jak to může vypadat, a moje tělo je schopné mnohem víc, než jsem si myslela. Zjistila jsem, že vlastně ráda hkačkuji (hiking), ačkoliv jsem si vždycky myslela, že turismus nesnáším.
Naučil/a jsem se, jak správně pracovat s mapou, orientovat se podle barevných turistických značek, efektivně si sbalit batoh, aby mě netížil, a jak založit ohniště.
Uvědomil jsem si, že nejsem sám a nemusím řešit všechno sám, protože je tu vždycky někdo, kdo vám pomůže, když se necítíte dobře.